Dnes pracuji s lidmi, kteří se rozhodli, že se o sebe chtějí starat jinak. Ne dokonale. Ale vědomě.

Ke každé konzultaci se připravuji pečlivě, systematicky a poctivě. Zároveň ale vím, že skutečná práce často nezačíná v tabulkách, ale v příběhu. V emocích. V souvislostech. V tom, co člověk řekne jen tak mimochodem – a přitom je to klíč.

Snažím se naslouchat nejen tomu, co říkáte, ale i tomu, co říká vaše tělo.

Největší radost mám z momentů, kdy klienti začnou své tělo vnímat jinak. Kdy si všimnou, že jim něco nesedí. Že něco potřebují. Že něco chtějí změnit – ne proto, že by „měli“, ale proto, že jim to dává smysl. Když mi někdo řekne:

„Myslím na vás pokaždé, když otevřu ledničku – co byste asi uvařila vy?“

…vím, že to funguje. 😄

Já vás neopravím. Nejsem mechanik. Jsem spíš průvodkyně. Ukazuju souvislosti, mapu, možnosti. Ale kroky jsou na vás.

Věřím, že ke mně lidé přicházejí ve správný čas. A že nejsou jen mými klienty, ale i mými učiteli. Každý příběh mě něco naučí.

Zásadní jsou pro mě tři věci: důvěra, upřímnost a pokora. Neumím slibovat zázraky. Některé změny bolí. Některé jsou nepohodlné. A některé trvají déle, než bychom chtěli. Ale nikdy nechci, abyste odešli s pocitem, že jste selhali, že je s vámi něco špatně, nebo že jste na to sami.

Pracuji s lidmi, kteří chtějí. Opravdu chtějí. Ne proto, že je sem někdo poslal. Ne proto, že by „měli“. Ale proto, že cítí, že se chtějí o sebe začít starat jinak. Ať už preventivně, nebo protože je něco trápí.

Nejčastěji se potkávám s tématy hormonální nerovnováhy, štítné žlázy, stresu, únavy, trávení, spánku, plodnosti… ale pravda je, že mě pořád překvapuje, kam mě jednotlivé příběhy zavedou. A to mě na té práci baví nejvíc.

Mám ráda zvídavé lidi. Ty, kteří se ptají nejen co, ale i proč. Ráda vysvětluju. Ráda učím. A stejně tak mám ráda ty, kteří se nejdřív potřebují jen nadechnout a všechno ze sebe dostat.

A teď trochu lidsky.

Jsem perfekcionista i chaotik v jednom těle. Můžu mít dokonale naformátovanou tabulku v Excelu – a zároveň plný dřez nádobí. Miluju motorky, metal a humor. Jsem máma divoké holky, která mě denně učí trpělivosti, lehkosti a tomu, že ne všechno musí být dokonalé.

Na první pohled možná působím rezervovaně. Ale ti, kdo mě znají, vědí, že jsem hodně citlivá a že bych pro své blízké udělala cokoliv.

A kdybych měla shrnout, co bych si přála, aby si člověk po přečtení tohoto textu řekl, bylo by to asi:

„S touhle ženou bych šla na matchu a mluvila o svém těle i životě.“